Nadpis
Kategorie
datum

Jaký dopad mohou mít metodické kabinety na všechny učitele, tedy i ty, kteří nejsou do kabinetů přímo zapojeni? Jak mohou kabinety ovlivnit jejich práci?

Jeden z hlavních cílů kabinetů vidím ve vyhledávání a propagaci zajímavých aktivit z učitelské praxe. Ve školách pracuje spousta aktivních učitelů, kteří se často obávají zveřejnit výsledky své práce. A přitom se často jedná o úžasné a inspirativní aktivity. Kabinety tímto mohou pomoci v šíření těchto nápadů, postupů a aktivit. I pro nezapojené učitele tak může vzniknout databáze nápadů, které pak jednoduše přenesou do svých hodin.

Jaké výhody přinese práce v metodických kabinetech zapojeným učitelům?

Jakákoliv spolupráce mezi učiteli z různých škol je důležitá. Učitelé zapojení do metodických kabinetů si můžou rychle a jednoduše rozšířit svou osobní vzdělávací síť a díky propojení s dalšími aktivními učiteli zatraktivnit výuku ve svých hodinách.

Co očekáváte od vašeho působení v metodických kabinetech? Proč je pro vás osobně tato aktivita zajímavá?

Dlouhodobě se aktivně věnuji propagaci využívání technologií ve výuce napříč všemi vzdělávacími obory. Samotná výuka ICT by neměla být oddělována od jiných předmětů a jedním z cílů metodických kabinetů by měla být větší podpora mezipředmětových vztahů a využití ICT i mimo hodiny informatiky. Rád bych se tak více zapojil do popularizace nových metod a postupů, které moderní nástroje umožňují a prokazatelně zlepšují výsledky žáků. I samotný obsah výuky oboru Informatiky na ZŠ prochází velkou změnou a možnost podílet se na zavádění nového obsahu je pro mě velkou výzvou. 

 

 

Mgr. et Bc. Libor Klubal, PhD. je předsedou Krajského metodického kabinetu informatika a ICT v Moravskoslezském kraji. Vyučuje matematiku a informatiku na Základní škole generála Heliodora Píky ve Štítině. Vyučuje na Katedře informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Aktivně se věnuje lektorování a přednáší o využívání ICT ve výuce na konferencích v ČR i zahraničí. 

 

 

 

 

Nadpis
Kategorie

Jaký dopad mohou mít metodické kabinety na všechny učitele, tedy i ty, kteří nejsou do kabinetů přímo zapojeni? Jak mohou kabinety ovlivnit jejich práci?

Jeden z hlavních cílů kabinetů vidím ve vyhledávání a propagaci zajímavých aktivit z učitelské praxe. Ve školách pracuje spousta aktivních učitelů, kteří se často obávají zveřejnit výsledky své práce. A přitom se často jedná o úžasné a inspirativní aktivity. Kabinety tímto mohou pomoci v šíření těchto nápadů, postupů a aktivit. I pro nezapojené učitele tak může vzniknout databáze nápadů, které pak jednoduše přenesou do svých hodin.

Jaké výhody přinese práce v metodických kabinetech zapojeným učitelům?

Jakákoliv spolupráce mezi učiteli z různých škol je důležitá. Učitelé zapojení do metodických kabinetů si můžou rychle a jednoduše rozšířit svou osobní vzdělávací síť a díky propojení s dalšími aktivními učiteli zatraktivnit výuku ve svých hodinách.

Co očekáváte od vašeho působení v metodických kabinetech? Proč je pro vás osobně tato aktivita zajímavá?

Dlouhodobě se aktivně věnuji propagaci využívání technologií ve výuce napříč všemi vzdělávacími obory. Samotná výuka ICT by neměla být oddělována od jiných předmětů a jedním z cílů metodických kabinetů by měla být větší podpora mezipředmětových vztahů a využití ICT i mimo hodiny informatiky. Rád bych se tak více zapojil do popularizace nových metod a postupů, které moderní nástroje umožňují a prokazatelně zlepšují výsledky žáků. I samotný obsah výuky oboru Informatiky na ZŠ prochází velkou změnou a možnost podílet se na zavádění nového obsahu je pro mě velkou výzvou. 

 

 

Mgr. et Bc. Libor Klubal, PhD. je předsedou Krajského metodického kabinetu informatika a ICT v Moravskoslezském kraji. Vyučuje matematiku a informatiku na Základní škole generála Heliodora Píky ve Štítině. Vyučuje na Katedře informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Aktivně se věnuje lektorování a přednáší o využívání ICT ve výuce na konferencích v ČR i zahraničí. 

 

 

 

 

datum

Jaký dopad mohou mít metodické kabinety na všechny učitele, tedy i na ty, kteří nejsou do kabinetů přímo zapojeni? Jak mohou kabinety ovlivnit jejich práci?

Metodické kabinety jsou profesní společenství učitelů, která podpoří činnosti jednotlivých učitelů od té nejnižší, tj. oblastní úrovně, až po tu nejvyšší – národní úroveň. Učitelé už dlouhodobě upozorňují na to, že nejsou jejich podněty a připomínky brány v úvahu při tvorbě strategických dokumentů, nemohou se vyjádřit k připravovaným změnám ve školství. Přitom to jsou právě pedagogové z praxe, kteří dennodenně pracují s žáky, vidí problémy ve školství přímo v terénu. Tyto informace ale zatím nejsou předávány dále a učitelé jsou často frustrováni tím, že probírané učivo a získané dovednosti nejsou využitelné v praxi.  Je třeba vytvořit komunikační platformu, v jejímž rámci by bylo možné vést profesní diskuzi pro jednotlivé obory. Stačí zapojení několika aktivních pedagogů v dané oblasti, aby byly informace předávány dále a někdo se jimi zabýval. Profitovat budou z toho všichni učitelé: budou vědět, kam se obrátit se svými podněty a problémy, kde získat ucelené a aktuální informační zdroje o daném předmětu a možnostech podpory svého profesního rozvoje.

Jaké výhody přinese práce v metodických kabinetech zapojeným učitelům?

Učitelé, kteří se zapojí do práce v metodických kabinetech, budou moci prohlubovat svou odbornou kvalifikaci, sdílet příklady inspirativní praxe, ale hlavně se budou podílet se na rozvoji příslušné vzdělávací oblasti. Podpora je plánována i pro začínající pedagogy. Důležité je, aby právě oni cítili pomoc hned na počátku své kariéry. Výhodu pro učitele spatřuji v tom, že metodické kabinety budou místem, kde si budou moci vyměňovat zkušenosti s kolegy z jiných škol a vznášet podněty ze svých oblastí přímo ke krajským a jejich prostřednictvím k národním kabinetům.

Co očekáváte od vašeho působení metodických kabinetů? Proč je pro vás osobně tato aktivita zajímavá?

Metodické kabinety by se měly stát důležitým prostředníkem vzájemného obousměrného předávání informací. Ve školství existuje řada problémů, které nejlépe dokážou pojmenovat právě ti, kterých se týkají. Ať jsem konkrétní – zcela nutná je revize RVP, ty jsou zastaralé a předimenzované, dále chybí systematizace dalšího vzdělávání učitelů, kdy školení pro učitele jsou nabízena různými vzdělávacími institucemi a agenturami, jejichž úroveň je velmi rozdílná. Jak se v tom má učitel orientovat? Pracuji ve školství od roku 1990, zažila jsem celou řadu ministrů, reforem, koncepcí, inovací, projektů. Stále však slyším od svých kolegů stížnosti, že tyto koncepce vytvářejí lidé, kteří snad ani nikdy neučili. Konstruktivní kritika je důležitá, je však potřeba dělat něco konkrétního pro to, abychom cítili smysluplnost naší práce a mohli svými podněty něco ovlivnit. Toto je mé očekávání a doufám, že bude naplněno. Jsem nepolepšitelný optimista.

 

 

Mgr. Renáta Havelková je předsedkyní Krajského metodického kabinetu český jazyk a literatura v Olomouckém kraji. Vyučuje český jazyk a dějepis na Gymnáziu Olomouc – Hejčín, je předsedkyní předmětové komise českého jazyka a literatury.

 

 

Nadpis
Kategorie

Jaký dopad mohou mít metodické kabinety na všechny učitele, tedy i na ty, kteří nejsou do kabinetů přímo zapojeni? Jak mohou kabinety ovlivnit jejich práci?

Metodické kabinety jsou profesní společenství učitelů, která podpoří činnosti jednotlivých učitelů od té nejnižší, tj. oblastní úrovně, až po tu nejvyšší – národní úroveň. Učitelé už dlouhodobě upozorňují na to, že nejsou jejich podněty a připomínky brány v úvahu při tvorbě strategických dokumentů, nemohou se vyjádřit k připravovaným změnám ve školství. Přitom to jsou právě pedagogové z praxe, kteří dennodenně pracují s žáky, vidí problémy ve školství přímo v terénu. Tyto informace ale zatím nejsou předávány dále a učitelé jsou často frustrováni tím, že probírané učivo a získané dovednosti nejsou využitelné v praxi.  Je třeba vytvořit komunikační platformu, v jejímž rámci by bylo možné vést profesní diskuzi pro jednotlivé obory. Stačí zapojení několika aktivních pedagogů v dané oblasti, aby byly informace předávány dále a někdo se jimi zabýval. Profitovat budou z toho všichni učitelé: budou vědět, kam se obrátit se svými podněty a problémy, kde získat ucelené a aktuální informační zdroje o daném předmětu a možnostech podpory svého profesního rozvoje.

Jaké výhody přinese práce v metodických kabinetech zapojeným učitelům?

Učitelé, kteří se zapojí do práce v metodických kabinetech, budou moci prohlubovat svou odbornou kvalifikaci, sdílet příklady inspirativní praxe, ale hlavně se budou podílet se na rozvoji příslušné vzdělávací oblasti. Podpora je plánována i pro začínající pedagogy. Důležité je, aby právě oni cítili pomoc hned na počátku své kariéry. Výhodu pro učitele spatřuji v tom, že metodické kabinety budou místem, kde si budou moci vyměňovat zkušenosti s kolegy z jiných škol a vznášet podněty ze svých oblastí přímo ke krajským a jejich prostřednictvím k národním kabinetům.

Co očekáváte od vašeho působení metodických kabinetů? Proč je pro vás osobně tato aktivita zajímavá?

Metodické kabinety by se měly stát důležitým prostředníkem vzájemného obousměrného předávání informací. Ve školství existuje řada problémů, které nejlépe dokážou pojmenovat právě ti, kterých se týkají. Ať jsem konkrétní – zcela nutná je revize RVP, ty jsou zastaralé a předimenzované, dále chybí systematizace dalšího vzdělávání učitelů, kdy školení pro učitele jsou nabízena různými vzdělávacími institucemi a agenturami, jejichž úroveň je velmi rozdílná. Jak se v tom má učitel orientovat? Pracuji ve školství od roku 1990, zažila jsem celou řadu ministrů, reforem, koncepcí, inovací, projektů. Stále však slyším od svých kolegů stížnosti, že tyto koncepce vytvářejí lidé, kteří snad ani nikdy neučili. Konstruktivní kritika je důležitá, je však potřeba dělat něco konkrétního pro to, abychom cítili smysluplnost naší práce a mohli svými podněty něco ovlivnit. Toto je mé očekávání a doufám, že bude naplněno. Jsem nepolepšitelný optimista.

 

 

Mgr. Renáta Havelková je předsedkyní Krajského metodického kabinetu český jazyk a literatura v Olomouckém kraji. Vyučuje český jazyk a dějepis na Gymnáziu Olomouc – Hejčín, je předsedkyní předmětové komise českého jazyka a literatury.

 

 

datum

Mgr. et Mgr. Jana Kovářová je ředitelkou MŠ v Lukách Rakovník. Kromě toho je od roku 2018 aktivně zapojena v klíčové aktivitě Začínající učitel projektu SYPO. Od letošního roku je také členkou Stálé konference ředitelů.

Jaké jsou podle vás úkoly ředitelky při uvádění začínajícího učitele?

To je velmi těžká otázka, protože úkolů je mnoho. Z mého pohledu jsou ty nejpodstatnější schopnost, dovednost a vůle ředitele školy vybrat si a „vychovat“ vynikajícího uvádějícího učitele. Hlavní rolí ředitele by měla být především podpora uvádějícího a začínajícího učitele, nastavení plánu adaptace, podmínek pro adaptaci, spolupráce a společná reflexe průběhu adaptace.

Jakou pomoc byste vy jako ředitelka uvítala během adaptačního období?

Tady je odpověď snadná, uvítala bych skvělého uvádějícího učitele. O to se ale musím postarat sama. Protože jsem spolutvůrcem Modelu systému podpory začínajících učitelů, mohu využívat zkušeností a informací, které jsem získala při jeho tvorbě. Věřím, že právě Model bude nejen pro ředitele velkou pomocí. A poslední věc, která by mi, kromě jiného, mohla během adaptačního období velmi pomoct, je sdílení zkušeností s jinými řediteli.

Jak je ve vaší školce nastaveno adaptační období?

Bohužel až doposud nesystematicky a nekomplexně. Obecně si myslím, že význam adaptačního období je nedoceněný. V minulosti byl důraz kladen pouze na organizační záležitosti, plánovaní vzdělávání a samotné vzdělávání. V naší škole zatím funkce a obsah práce „uvádějícího učitele“ neexistuje – ale chybami se člověk učí. V současné době mám hlavně díky spolupráci s kolegy z projektu SYPO jasné představy o nastavení adaptačního období, včetně výběru a podpory uvádějícího učitele.

Jak dlouho trvá podle vašich zkušeností přeměna z nováčka na plnohodnotného učitele?

Podle mých zkušeností jsou to minimálně 2 roky. Myslím však, že čas na adaptování se v nové škole si zaslouží nejen učitelé na počátku jejich kariéry, ale také ti, kteří přicházejí z jiné školy, kde se setkali s jiným prostředím, stylem komunikace, organizací apod.

Jaké formy podpory začínajících učitelů vy sama využíváte nebo vám připadají důležité?

V naší škole dlouhodobě pracujeme s profesními portfolii, která využívám pro sebereflexi i pro reflexi učitelek. Dobré zkušenosti mám s hodnotícími rozhovory a náslechy začínajícího učitele u ostatních kolegů. Díky mému zapojení do projektu SYPO objevuji také nové a podle mě zajímavé metody. V naší škole jsem začala s plánováním profesního rozvoje, párovou výukou, začala jsem se více věnovat  spolupráci se začínající a uvádějící učitelkou. Nově také realizujeme tzv. TEMSET – tematická setkávání našich učitelek, která představuje sdílení zkušeností v rámci školy. Učitelka s dětmi ukáže kolegyním pro ni zajímavou vzdělávací aktivitu, zároveň od nich získá zpětnou vazbu. A velmi důležitá je pro nás podpora v komunikaci s rodiči.

 

 

Mgr. et Mgr. Jana Kovářová působí v MŠ v Lukách Rakovník, od roku 1996 jako učitelka, od roku 2003 jako ředitelka. Vystudovala Učitelství pro mateřské školy na SPgŠ Beroun, obor Pedagogika na FFUK v Praze, obor Školský management a navazující obor Management vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době je také lektorkou dalšího vzdělávání na téma školní zralosti a připravenosti dítěte před vstupem do základní školy. Volný čas věnuje dvouletému členovi rodiny, border kolii Rockovi.